Studium Bojových umění

24.06.2011 07:04

Občas se setkávám s názory, že studovat bojová umění je určitě "zajímavý koníček". Chápu tyto názory, ale chci říci, že "koníček" je něco, co nás baví a vyplňujeme tím volný čas. Často se také stane, že své koníčky jednoduše opustíme, kvůli důležitějším věcem. Studovat bojová umění není rozhodně koníček pro vyplnění volného času.

Ačkoliv bychom si to asi přáli, v našich životech není žádná "mezera", žádný volný čas. V našich hlavách si možná vytvoříme myšlenku "Ano, teď mám čas!", čas ale neúprosně běží bez jakékoliv mezery dál a dál.

Studovat bojová umění je být celým svým životem, celou svojí osobností, celou svojí existencí, napojen na tuto vznešenou cestu. Toto napojení začne měnit vaši osobnost, vaše zvyklosti, vaše pohledy na vás i na vše kolem vás. Začnete vidět a studovat z neskutečného množství pokladnic vědění a učení všude kolem vás. Nebude žádný "volný čas", bude a vždy byl jen jeden nekonečný tok narození, života, nemoci a smrti.

Samostatnou kapitolou je předávání (učení) bojových umění....toto je velmi těžká věc. Vaši učitelé vás laskavě vedou  a předávají vám to, co si zaslouží být předáno a ne vzato do hrobu. To sebou nese velkou odpovědnost pro studenta. Student tuto odpovědnost cítí jako fyzickou váhu, zátěž, která je na něj naložena a on ji dobrovolně nese a chce nést dál. Ovšem vyžaduje to léta tréninku, aby se naučil s touto zátěží pohybovat volně a svobodně tak, že nakonec se váha vytratí a vše se rozpustí v míru přirozena, který tu zůstane a zůstal zanechán generacemi takovýchto studentů.

Každý den, ráno i večer, dnem i nocí jsem vděčný za to, že mohu žít, jak žiji. Jsem vděčný za lidi kolem sebe, kterým mohu být tak blízko. Jsem vděčný za skvělé rodiče, moji ženu, mé přátele, mé učitele. Nemám nic víc, než vděčnost a odhodlání dokončit misi, kterou zřejmě na tomto světě mám.

Za probuzení vděčím učení Nebes a Země přenášené na mě skrze bytí nás a všeho ostatního.

Děkuji!

Martin