Respekt, uznání

    Respekt souvisí s typem uvědomení, lze asi říci, že je to jakýsi vnitřní pocit, feeling vybudovaný našim vnitřním postojem ke světu. Jako student bojových umění a tradic tvrdím, že ztratíme-li uznaní, nebo respekt ke „špatnému“, snadno jej ztratíme i k „dobrému“. Stačí jen malá změna v nás samých. Je to jako stát na jedné noze a myslet si, že mám skvělou stabilitu…ve skutečnosti to tak ovšem není. Nemůžeme dobře a šťastně žít jen s konceptem dobra. Naopak musíme velmi dobře chápat a studovat i koncept zla. Zlo a dobro jsou spolu pevně propojeny. 

    Člověk je tvorem velmi nestabilním. Mění své pohledy a názory dle svých nálad, rostoucích zkušeností, tužeb a mnoha dalších faktorů. Přestaneme-li respektovat to, co považujeme za zlé, nebo špatné, staneme se nevyváženou osobností, která začne žít mimo opravdovou realitu našich každodenních životů.

    Opravdový budóka tomuto rozumí celým svým tělem. Ví, že kontrakce svalu na jedné straně končetiny, je umožněna uvolněním svalu na její druhé straně. Toto se odehrává současně, v jednom totožném okamžiku. Podobně se doplňují i dobro a zlo v jednom okamžiku. Student bojových uměním musí trénovat sám sebe v prozření. Ve vidění SKRZE prostor, který je zakryt na povrchu slupkou čehokoliv. Musíme trénovat vhled do věcí, protože tam je skutečné nebezpečí. Tak jako u ledovce, ze kterého ční jen vrcholek nad hladinu a jeho největší masa je skryta pod hladinou.

    Měli bychom vědět, ze ztráta skutečného uznání špatného je ztrátou kontroly na situací i životem. Pak je snadné být tímto špatným zničen, nebo zabit. Musíme mít vnitřní sílu přijmout špatnosti jak lidí tak i tohoto světa, abychom se dostali dovnitř a pochopili prostor, kukan, který zůstává pro většinu naprosto uzavřen a neznámý. I když je člověk vrahem, je souzen soudcem, který musí co nejlépe spravedlivě rozhodnout. Soudce musí mít sílu unést pochopení dobra a zla a verdiktu co nejspravedlivějšího rozhodnutí. Opravdová spravedlnost a emoce jsou od sebe často míle daleko.

    Co nejpečlivější každodenní vstřebávání dobra i zla skrze celé naše tělo, celou naši existenci, nechává oba tyto fenomény přirozeně vymizet. Tak přestávají být pro naše životy důležité. 

Tolik moje osobní zkušenost.

Japonsko, Heisei 21, 10 měsíce, 21 dne

Martin